Anna–Stina Svakko
Anna-Stina Svakko lea riegádan 1967. Son orru Bårjåsis, ruoŧabeal Sámis. Sus lea meašttirreive duojis, dipma ávdnasiin. Son bargá dujiin ollesáiggi, iežas fitnodagas man namma lea Astu design. Váldoáššálaččat goarru sámi dujiid, muhto sus leat maid teáhter- ja artistamolssafárdalaš hábmendoaimmat. Dasa lassin su fitnodatdoaibma siskkilda tekstiiladáidaga, logaldallamiid ja gurssiid.
Son lea bargan sámi girkotekstiillain máŋggaid jagiid, ja son lea dáiddalaš jođiheaddji Girkugiisa-prošeavttas mii čájehuvvo čájáhushámis Sámi girkobeivviid olis.
Girkogiisá – Sámi girkolaš dáidda ja tekstiila
Čájáhus Girkogiisá ovdanbuktá tekstiillaid ja buktagiid main lea sámi gullevašvuohta ja ovdanbuktin, čadnojuvvon girkoeallimii Ruoŧa beale Sámis. Anna-Stina Svakko lea ordnen ja ovdanbuktá čájáhusa mas earenoamážit oahpásnuvvat sámi duodjái ja árbevirrui girkolaš konteavsttas.
Rahpan: Bearjadaga geassemánu 27.b.dii. 10.00
Báiki: Dáiddasearvvi lanjat, Álttá guovddážis
Gii rahpá: May Bente Jönsson, Sámi girkoráđi jođiheaddji
Čájáhus láktasa maid seminárii Girkogiisá, mii lágiduvvo Nordlyskatedrálas, lávvordaga geassemánu 28.b.
Per Ivar Somby
Per Ivar Somby lea Álttás eret, muhto orru dál Romssas. Maŋemus jagiid son lea ivdnen boares čáhppesvilges govaid sámi birrasis, eanaš 1800-logu ja árra 1900-logu govaid. Norggas ja Ruoŧas leat sus govat čájáhusas, ja son maiddái almmuha govaid iežas sosiála media kanálain. Somby govaid lea vejolaš oastit njuolga sus.
Historjá ivnniid bokte
Dáiddár Per Ivar Somby ealáskahttá dološ govaid, ivdnemiin ja historjámuitaleami bokte. Su dáidda muittuha min vássánáiggi birra ja govahallá sámi historjjá ja identitehta ođđa vuogi mielde.
Rahpan: Bearjadaga geassemánu 27. beaivvi dii. 11.00
Gos: Toarggas, Álttá guovddážis
Eará: May Bente Jönsson, Sámi girkoráđi jođiheaddji, rahpá čájáhusa. Per Ivar Somby muitala iežas čájáhusa ja barggu birra.
Čájáhus lea ovttasbargu Álttá suohkaniin ja lea toarggas Álttá guovddážis. Čájáhus lea toarggas borgemánu loahpa rádjái.